Honda NTV 650
Větrný stítek
Nosiče postranních kufrů
Zadní nosič zavazadel
Vyhřívané rukojeti
Větrný stítek
Je věcí vkusu, jestli se líbí a nebo ne, ale jedno je jisté. Každý z majitelů nějakého
motocyklu bez kapotáže potvrdí, že jízda, aby nebyla únavná, je možná delší dobu tak do
130 km/h. A právě tento štítek plní funkci kapotáže a posouvá tuto rychlost výš, někam
ke 150 km/h. I ochrana před deštěm je mnohem lepší, i když jen na horní polovinu těla.
Nosič postranních kufrů
Z mého minulého motocyklu mi zbyly postranní kufry Hepoco & Becker, které se osvědčily
a nadále je chci používat k cestování. Konstrukci jsem použil podobnou, jako u mých
předchozích motocyklů. Nosiče jsou vyrobeny převážně z ocelové kulatiny o průměru
14 mm, pro kterou jsem se rozhodl pro její cenu, dostupnost a jednoduchost opracovávání.
Samosebou, že nevýhodou je velká hmotnost. Úchtné body jsem zvolil podobně jako u Jawy
tři: výběžek u stupaček spolujezdce, montážní otvor pod sedlem a úchytný bod pro zadní
blikače. Pro jistotu jsem vzadu před registrační značkou oba nosiče spojil vzpěrou,
podobně jak to mají originální nosiče zavazadel. Kufry jsem se snažil umístit co nejvíc
k motocyklu a pokud možno co nejvíce dopředu, nelíbí se mi, když vyčnívají dozadu za
profil motocyklu. Zadní blikače jsem přesunul do prostoru nad kufry (na zadní nosič).
Celé nosiše jsem nechal na černo nastříkat v práškové lakovně.
Zadní nosič zavazadel
Sériově je Honda NTV vybavena pouze zadním madlem spolujezdce. To neumožňuje připevnění
zavazadel či zadního kufru. Doplňkové nosiče od znumých výrobců se přidělávají až za zmíněné
madlo a výrazně přečnívají doazdu za motocykl. S tím jsem se nechtěl spokojit a tak
jsem si nechal nosič vyrobit celý znovu v zámečnické dílně. Je přichycen do stejných
otvorů jako madlo, jehož funkci také zastává. Kromě možnosti připevnění zavazadel
zároveň slouží jako držák zadních blikačů, které jsem byl donucen přesunout z původních
úchytů při montáži bočních nosičů.
Celý nosič je stejně jako boční nosiče vyroben z oceli, konkrétně z kulatiny a jäcklů.
Jako povrchovou úpravu jsem opět použil černý práškový lak s polomatným povrchem.
Vyhřívané rukojeti
Na motocyklu, který jsem pořídil již byly namontované, ale sundavat je rozhodně nebudu.
Právě v podzimním počasí se velmi dobře osvědčují a zpříjemňují cestování. Montáž byla
provedena předchozím majitelem a myslím, že dobře. Rukojeti jsou příjemné do ruky, jen
by mohly mít menší průměr. Na řidítkách uprostřed je osvládací spínač, který má tři
polohy:
1. Vypnuto
2. Start
3. Zapnuto
V teplejším počasí není nutné samozřejmě vyhřívání zapínat, ale přijde-li deštík, nebo
když se ochladí, přepínám nejprve na startovací polohu, která rukojeti rychle
vyhřeje, ale po delší době skoro pálí. A to je čas, kdy je vhodné přepnout do poslední
polohy, při které si rukojeti udržují stálou a příjemnou teplotu.
Nikdy jsem o montáži vyhřívaných rukojetí neuvažoval, ale teď když je mám, tak si je
nemůžu vynachválit a koupím-li si někdy nějaký další cestovní motocykl, určitě
si je na něj namontuji.