Honda NTV 650

   Je věcí vkusu, jestli se líbí a nebo ne, ale jedno je jisté. Každý z majitelů nějakého "nahého" motocyklu bez kapotáže potvrdí, že jízda, aby nebyla únavná, je možná delší dobu tak do 130 km/h. A právě proto jsem na inzerát zakoupil tuto kapotáž od firmy Five Stars. Jedná se o speciální kapotáž pro Hondu NTV 650, nabízenou před lety v Německu za 2000 DEM. Já ji koupil rozlámanou, v zelené barvě, se světlem a všemi nutnými držáky za 3000 Kč. Nechal jsem ji odborně zalepit a oboustranně nalakovat do barvy mého motocyklu. Teprve čas ukáže, jak dalece mě ochrání v dešti a o kolik km/h zvýší pohodlnou cestovní rychlost.
   Samotná montáž není až zas tak zcela jednoduchá. Přední světlomet není pohyblivý a je nutné vyřešit vedení kabeláže. Tu je nutné ochránit i před případným skřípnutím při plném rejdu. Samotné kapoty jsou přichyceny k rámu motocyklu ocelovými nosníky. Neznal jsem jejich přesnou polohu a celá montáž probíhala cestou pokusů a omylů.

   Z mého minulého motocyklu mi zbyly postranní kufry Hepco & Becker, které se osvědčily a nadále je chci používat k cestování. Konstrukci jsem použil podobnou, jako u mých předchozích motocyklů. Nosiče jsou vyrobeny převážně z ocelové kulatiny o průměru 14 mm, pro kterou jsem se rozhodl pro její cenu, dostupnost a jednoduchost opracovávání. Samosebou, že nevýhodou je velká hmotnost. Úchytné body jsem zvolil podobně jako u Jawy tři: výběžek u stupaček spolujezdce, montážní otvor pod sedlem a úchytný bod pro zadní blikače. Pro jistotu jsem vzadu před registrační značkou oba nosiče spojil vzpěrou, podobně jak to mají originální nosiče zavazadel. Kufry jsem se snažil umístit co nejvíc k motocyklu a pokud možno co nejvíce dopředu, nelíbí se mi, když vyčnívají dozadu za profil motocyklu. Zadní blikače jsem přesunul do prostoru nad kufry (na zadní nosič). Celé nosiše jsem nechal na černo nastříkat v práškové lakovně.

   Sériově je Honda NTV vybavena pouze zadním madlem spolujezdce. To neumožňuje připevnění zavazadel či zadního kufru. Doplňkové nosiče od známých výrobců se přidělávají až za zmíněné madlo a výrazně přečnívají dozadu za motocykl. S tím jsem se nechtěl spokojit a tak jsem si nechal nosič vyrobit celý znovu v zámečnické dílně. Je přichycen do stejných otvorů jako madlo, jehož funkci také zastává. Kromě možnosti připevnění zavazadel zároveň slouží jako držák zadních blikačů, které jsem byl donucen přesunout z původních úchytů při montáži bočních nosičů.
   Celý nosič je stejně jako boční nosiče vyroben z oceli, konkrétně z kulatiny a jäcklů. Jako povrchovou úpravu jsem opět použil černý práškový lak s polomatným povrchem.
   Ihned po dodělání zadního nosiče jsem v Německu u Luise zakoupil topcase Moto-Detail s plotnou, kterou jsem na nosič natrvalo připevnil. Nyní slouží nejen k připevnění vrchního kufru, ale také jako plocha pro válcový bag.

   Na motocyklu, který jsem pořídil již byly namontované, ale sundavat je rozhodně nebudu. Právě v podzimním počasí se velmi dobře osvědčují a zpříjemňují cestování. Montáž byla provedena předchozím majitelem a myslím, že dobře. Rukojeti jsou příjemné do ruky, jen by mohly mít menší průměr. Na řidítkách uprostřed je ovládací spínač, který má tři polohy:
    1. Vypnuto
    2. Start
    3. Zapnuto
   V teplejším počasí není nutné samozřejmě vyhřívání zapínat, ale přijde-li deštík, nebo když se ochladí, přepínám nejprve na startovací polohu, která rukojeti rychle vyhřeje, ale po delší době skoro pálí. A to je čas, kdy je vhodné přepnout do poslední polohy, při které si rukojeti udržují stálou a příjemnou teplotu.
   Nikdy jsem o montáži vyhřívaných rukojetí neuvažoval, ale teď když je mám, tak si je nemůžu vynachválit a koupím-li si někdy nějaký další cestovní motocykl, určitě si je na něj namontuji.

   Po jednoročním jezdění na Hondě NTV 650 jsem se rozhodl pro výměnu řidítek. Původní řidítka nejspíše nebyla originální a byla spíše sportovního charakteru. Na motocyklu jsem byl stále nakloněn dopředu a velká váha spočívala na rukou, které mě po delší jízdě bolely a občas mě do nich chytala křeč. Po letech strávených s motocykly Jawa jsem měl vyzkoušenou i ergonomii jawáckých řidítek a i z důvodu ceny (400 Kč) jsem se rozhodl právě pro ně. Nyní je posaz na motocyklu výrazně turistický a potíže s bolestmi a křečemi zcela zmizely.
   Řidítka z Jawy 350 nelze okamžitě na Hondu namontovat. Je třeba odbrousit návarky pro páčky (místa broušení se schovají pod ovládací prvky) a je nutné do nich přesně vyvrtat aretační otory pro ovládací prvky Hondy. Je také nutné zdrsnit místa uložení aby nedocházelo k protáčení řidítek při prudkém brzdění.

   Při jedné cestě do Regensburku jsem navštívil snad největší prodejnu motocyklů a příslušenství v Německu - ZweiradZenter Stadler. Využil jsem nabídky a za 50 Euro jsem zakoupil tento bag. Jedná se o trojdílný vak. Jedním dílem je plato s magnety a se slídou pro mapu. Druhý, prostřední díl je velmi obsáhlý, má také slídu pro mapu a má i popruhy pro nošení na zádech. Podobný je i vrchní třetí díl. Oba díly je možné ještě rozepnout a trochu zvětšit. Navíc lze na prostřední díl připnout malá taštička na mbilní telefon (i ta je součástí výbavy). Nechybí ani popruh na nošení přes rameno. Za 1500 Kč dost dobrý, ne?