V březnu příštího roku tomu budou dva roky, co týnecká Jawa představila ve velkém stylu motocykl nové generace se čtyřdobým jednoválcem Rotax 650. Letos na jaře se objevil Bizon, v září v Mnichově překvapil příznivce světoznámé české značky třetí model v řadě jménem Style.

   Předvedení modelu Jawa 650 Style na Intermotu 2004 bylo překvapením i pro mnohé odborníky. Ještě příjemnějším zjištěním byl posléze fakt, že Style jezdí. Objevili jsme ho u designéra Ivana Dlabače, který nám ho s požehnáním týnecké Jawy zapůjčil k testu.

   Třetí v pořadí
   Tajemství vstupu Jawy na motocyklovou scénu s novým motocyklem se čtyřdobým motorem Rotax odhalilo Supermoto v lednu 2003. V březnu byl prototyp prezentován na výstavě, k sériové podobě šestsetpadesátky, která byla později pojmenovaná Classic, jsme se dostali o měsíc později. Letos na jaře se objevil Bizon a zatím posledním modelem je již vzpomínaný Style. Sériová výroba této trojice by se měla naplno rojet na jaře příštího roku. Cena strojů Classic a Bizon by se měla pohybovat někde mezi 160 až 165 tisíci, Style by neměl překročit psychologickou hranici 200 000 korun českých. O rok později ještě přibude enduro, které se zřejmě objeví zjara na výstavě.
   Jawa 650 Style zaujme na první pohled. Přibylo nových zajímavých prvků, ať už se jedná o dvojici přístrojů, když k běžnějšímu rychloměru se montuje i otáčkoměr. Svisle umístěný chladič se už tak nedává na odiv a i s elegantním plastovým krytem, plynule navazujícím na nádrž, se "schová" do padacího rámu, chránícího v případě pádu motocyklu i motor a část výfukové soustavy. Jiná je i vytvarovaná palivová nádrž, respektive její kryt, umožňující kolenům těsnější přimknutí. Zcela nový je pomocný trubková rám, nesoucí dvojsedlo se zadním držadlem, které je přimontováno k rámu na stranách pod částí spolujezdcova sedla. K pomocnému rámu je přidělána i dvojice pružících a tlumících jednotek, v dolní části zakotvených ke kyvné vidlici. Jakkoli odlitek horní části tlumiče včetně vinuté pružiny vypadá poměrně akčně, Stylu by více slušel, a to i z funkčního hlediska, centrální tlumič. Výčet odlišností můžeme zakončit podsedlovými kryty vybíhajícími po elegantní křivce k nádrži, kterou už můžeme doplnit benzínem - a stisknout tlačítko spouštěče ...

   Tajemství úspěchu ...
   Proti zvuku lze jen těžko něco namítnout, s názory na zdvojenou koncovku výfuku je to už horší. I když se jedná o přístup individuální, připouštím. Snad se brzké době dočkáme tlumiče zcela opačného těžkému nevzhlednému tělesu, zavěšenému na levé straně motocyklu. Je pravda, že v chromu vypadá o něco málo lépe, přesto bych se přimlouval dát hlavy dohromady. Páni konstruktéři s technology, co říkáte? Že by šlo s tím dvojkanónem něco udělat (viz designérská studie)! A s tím rejdem jakbysmet. Roadster s rozvorem 1518 mm při hmotnosti kolem 200 kg, s tím si musíte jen pohrávat, zatímco se Stylem, abyste se otočili na cestě třetí třídy, se musíte pořádne poprat.
   Převodovka se mi zdá dobrá, funkční, jednotlivé stupně optimálně odstupňované. Zařadit, vyřadit jedničku žádný problém. problém bych ovšem viděl v "klechtající" páčce spojky, uchycené obyčejným šroubkem. To by mohl mít motocykl za odhadovaných 200 000 korun vyřešeno jinak, v což u sériové verze věřím bude. O vibracích se v pravém smyslu slova nedá mluvit, zůstávají v celkem příjemných mezích.

   Manuálu není potřeba
   Konečně je čas vzít pořádně za plyn. Sedmačtařicet kobylek, makajících v jednom válci o objemu 652 cm³, odvádí slušnou práci, zvláště když držíme otáčky na vrcholu točivého momentu 5000 otáček za minutu. Rozhodně by neměly klesnout pod tři tisíce, to se motoru zpět nahoru už moc nechce a jalovým mumláním volá po rychlém podřazení. Elasticita není silnou stránkou tohoto agregátu, ale to u jednoválce o výkonu pod padesát koní, naladěného k zátahu od středních otáček, není nic vyjímečného. Ale návod k použití je celkem jasný, čím dřív se začne řadit, tím dřív bude "šestpade" o radosti. Style je živý, obratný, o tom už byla řeč, vzhledem ke geometrii řízení až přeochotný zatáčet. Posaz je vyšší, po několika kilometrech máte všechno pod palcem. Podvozek eliminuje i větší nerovnosti, tvrdší přední vidlice by možná neuškodila, ale záleží na jezdci a způsobu jízdy. Vycházejme ale z toho, že motor touží po otáčkách a jízdě "plyn-brzdy". K obojímu je dobře vybaven, o motoru byla řeč, brzdy také nejsou proti. Pouze při intenzivním brzdění si potápěním přední vidlice říká o tvrdší konstrukci.
   Nedostatky, které jsme během testu odhalili, nejsou nijak podstatné, do zahájení sériové výroby má výrobce dost času k jejich odstranění. Nic nového pod sluncem, i japonští konstruktéři na základě prvních novinářských testů ještě leccos mění. Při této příležitosti si vzpomínám na ještě jednu vadu na kráse, a tou je postranní stojan; hezký, funkční, při sklopení už nenaráží do výfuku, ale stroj se nedá v levé zatáčce skoro vůbec naklopit. Vždyť jde do každé zatáčky až přeochotně rád a skončit vždy na děsivém zvuku stojanu drhnoucího vozovku není příjemné.

   Držíme palce
   Jawa Style nás v redakci příjemně překvapila. Především moderním designem, rychlostí, s jakou se zrodila, a v neposlední řadě i svojí kvalitou. Věříme, že vedení značky dodrží slovo a na jaře příštího roku se trojice motocyklů Jawa 650 objeví na trhu. Zákazníci již čekají.