Na jedné straně jej lze složit do zavazadlového prostoru automobilu, na druhé je mootocyklem schopným uvézt dva cestující. Pento Morini 50 přichází nyní jako zajímavá varianta Sport s čtyřstupňovou převodovkou

   Jeho výrobce, Jaroslav Holík z Březůvek na Zlínsku, nám zapůjčil k malému testu prototyp vystupující trochu z dosavadních řad produkce. Jednalo se totiž o kus, který měl za sebou hrdinskou jízdu do vysokohorských sedel rakouských Alp, ale také o poslední zkušební verzi před zahájením sériové výroby. Proto některé součásti neměly jestě definitivní podobu.
   Stroj na malých kolech a motorem o objemu 50 cm³ ořes typové označení Sport není určen ani pro motokros, ani pro silniční závody. Sportovní je v jeho případě ladění motoru a výfuku k většímu výkonu a instalace čtyřstupňové převodovky místo samočinné odstředivé spojky.
   Změna přinesla podstatné zlepšení dynamiky motocyklu i jeho největší rychlosti při zachování pozitivních parametrů (dobré pérování, malá hmotnost celku, nízká cena, kvalitní dílenské zpracování atd.). Ale nakonec i základních handicapů, kterými jsou především malá kola, bubnové brzdy s mechanickým ovládáním, absence odděleného mazání a malý objem nádrže paliva (je umístěna v rámové trubce a tím limitována), kterou výrobce hodlá zvětšit.
   Pento Morini Sport je nyní více motocyklem než mokikem a je vhodné i na větší vzdálenosti na silnici, tedy nejen do městského provozu. Je až překvapující jeho hbitost a po akceptování poměrně strmého uložení přední vidlice (v menších rychlostech motocykl v zatáčkách "kličkuje) sympatické jízdní vlastnosti. Malá kola jsou nevýhodou na rozbitém, ale solidní pérování (zejména zadní vidlice) je poměrně dobře zvládá. Podobně si lze velmi snadno zvyknout na trochu méně účinné brzdy a nutnost jejich seřizování (bovdeny), ale také jejich parametry odpovídají požadavkům běžného užívání.
   Převodovka a její odstupňování jsou dobře zvoleny, čtyři stupně stačí. Nutno však řadit energicky, protože jinak má čtvrtý stupeň tendenci k "vyskakování". Na testovaném kusu byla instalována dlouhá řadící páčka, která vyžadovala posouvání nohy ze stupačky k páčce, ale "problém" v sériové výrobě bude jistě snadno odstraněn. Sympatickým detailem konstrukce je malý nezamykatelný úložný prostor pod sedlem, kam se vejde například plastová nádobka na olej. Motor totiž nemá oddělené mazání. Kuriozitou konstrukce je sytič, který se uvádí v činnost páčkou na pravé straně za otvorem v kapotáži a vyřazuje otočením plynové rukojeti na doraz. Sportovnímu vzhledu byl přizpůsoben tvar krytu světlometu, který je nyní elegantnější a dynamičtějsí.