charset=utf-8 Jawa 50 Mosquito Java Script Library -> 00092 Sample logo Jawa Jawa 50 Mosquito
ojetý motocykl

Do poloviny poslední dekády minulého století museli počkat příznivci značky Jawa na další pokračování malého motocyklu, nástupce pionýrů a mustangů, jež provázely několik generací domácích začínajících jezdců. Zůstal vysoký tón dvoudobého motoru, nová byla naděje na znovuobjevení kdysi slavné značky a příznivá cena.

Jawa 50 mosquito Jawa - žádná jiná značka v našich krajích a motocyklových srdcích nemůže vyvolat tolik emocí, nadějí, ale i zklamání. Rozhodně nejde o lhostejnost, ať už nositeli a pokračovateli české motocyklové tradice přejeme to nejlepší, nebo se ušklíbáme nad tím, jak jim to jde těžko a pomalu. Troufám si napsat, že velká většina místních techniků ví, co ještě schází, aby byla značka zase o něco lepší, aby se výroba a hlavně prodej zase o něco zvedly. Jawa připravuje další nové modely, v padesátkách už vrčí čtyřdobé motory, už se ani trochu nepodobají dřívějším "fichtlům" a také dnes už osmiletý Mosquito je v současnosti překonán. Vzpomeňte na tu slávu, kdy spatřilo Mosquito světlo světa jako první balónek naděje.
   Protože nebyl k dispozici jiný motor, sáhl výrobce po vyzkoušeném dvoudobém slovinském Tomosu o výkonu téměř 4 kilowaty (3,8 kW) s pětirychlostní převodovkou. Na motocyklu se objevily i díly dodávané prestižními výrobci. Například karburátor Bing s průměrem difuzoru 18 mm nebo přední jednopístková brzda značky Brembo. Kapalinou ovládaná brzda měla k dispozici kotouč o průměru 200 mm. Vzadu jste našli bubnovou brzdu ovládanou mechanicky o průměru 124 mm. V roce 1995 doporučoval výrobce ještě prodejní cenu těsně pod magickou třicetitisícovou hranicí, ale tu překonal hned v následujícím roce (32.680 Kč). Na vině byla desetiprocentní inflace a trochu se hřešilo na to, že i tak zůstávala cena na slušné úrovni a dál se držela ve své kategorii na nejnižším bodu. Motocykl vypadal na designérsky povedené endurko, měl dostatečnou akceleraci a hmotnost 78 kg. Osazen byl trubkovým rámem, zadní kyvnou vidlicí obdélníkového profilu se dvěma tlumiči, řadou plastových doplňků, italskými litými třípaprskovými koly a výborným předním zářivým světlem s použitou 35W žárovkou. jízdními vlastnostmi však více vyhovoval silničnímu ježdění. Jako největší slabost se od začátku ukazovala převodovka, jež umožňovala zařazení neutrálu mezi všemi rychlostmi. Jezdec neměl šanci poznat, například kontrolkou, kdy jde o neutrál mezi jedničkou a dvojkou a kdy o dalších několik překážejících neutrálů (celkem čtyři). Znamenalo to, že nechtěný neutrál mohl přijít na řadu zrovna ve chvíli, kdy bylo nutné podřadit. Složité bylo i hledání jedničky k rozjezdu.
   Nicméně příznivci značky a dorůstající teenageři se právem radovali. Na světě byl obstojný malý motocykl za cenu, která nebyla řadě rodičů až tolik na obtíž. Proti nejbližšímu konkurentovi, kterým se stal další čerstvý český výrobek, padesátka Dandy z Českých Budějovic, měl "komár" výhodu více než 4000 Kč v ceně a celého 1,2 kW ve výkonu, a to už bylo v kopci nebo při maximálce znát. Čtyři kilowaty už dokázaly při troše cviku zvednout frajersky přední kolo nad asfaltový povrch. Motocykl měl jednoduchou konstrukci, přemíra elektroniky nehrozila a začínající "-náctiletí" nejen jezdili, a to s průměrnou spotřebou 2,5-3 litry na sto kilometrů, ale s prybívajícími zkušenostmi se nemuseli bát podívat se věci na kloub. V tomto ohledu se Mosquito nejvíce blížilo svým předchůdcům, které jsme mívali v garáži rozebrané každou chvilku. Nějaký ten píst z pionýra by možná tatínkové současné dorůstající mládeže ve své dílně ještě našli.

Jak to vidí majitelé
   Je logické, že majiteli se většinou stávali naprostí začátečníci, pro něž je padesátka Mosquito dobrou alternativou. Osmdesátka na tachometru motocyklu o objemu 50 cm3 je už docela slušnou rychlostí. Kluci (a také děvčata) se navíc naučí základům ježdění i servisu a jednou budou na svého Mosquita vzpomínat možná se stejnou nostalgií, jako jejich otcové na o generaci starší pionýry nebo mustangy. Jenže v tomto případě
Technické údaje
motor
typdvoudobý vzduchem chlazený jednoválec
rozvodpístem
vrtání x zdvih38 x 43 mm
kompresní poměr11:1
zvihový objem48,8 cm3
výkon3,8 kW (5,2 k)/7750 1/min
točivý moment4,7 Nm/5500 1/min
plnění motorukarburátor Bing 18 mm
zapalováníelektronické
spouštěnínožní
převody
spojkavícelamelová v olejové lázni
převodovkapětistupňová
sekundární převodřetězem
podvozek
rámtrubkový
přední brzda1x kotouč 200 mm
zadní brzda1x buben 124 mm
zdvih předního kola80 mm
zdvih zadního kola70 mm
kolalitá
přední pneumatika2,50/16
zadní pneumatika3,0/16
rozměry a hmotnosti
rozvor1200 mm
výška sedla730 mm
palivová nádrž/rezerva6,5/1,2 l
pohotovostní hmotnost78 kg
celková hmotnost228 kg
servisní údaje
servisní prohlídkakaždých 3000 km
výměna oleje v přev.každých 6000 km
množství oleje v přev.0,4 l - SAE 80W90
přední tlumičeSAE 15W40
už půjde více o náznak opravdového motocyklu. Je to logické, že každý z nich dříve nebo později z padesátky odroste a to, nad čím se jim v patnácti rozzářily oči, jim o pouhých pár let později bude připadat poněkud slabé a vhodné tak akorát na výměnu. Co může pro takového mladíčka koupě znamenat? "Jednoho krásného odpoledne (úterý 20.6.1995, to se nezapomíná) jsem se pro ni vypravil," napsal o svém prvním motocyklu například Marcel Heverle z Prahy. "Tehdy jsem asi poprvé poznal, jak to vypadá v sedmém nebi."
   Pokud jde o věk majitele, zde je vyjímka, která potvrzuje pravidlo. Dnes sedmapadesátiletý Zdeněk Reiner z Jablonce nad Nisou koupil Mosquito v roce 1995. Slíbil jet s juniorskou reprezentací na Rallye FIM do Norska a chtěl být rovnocenným partnerem. Motocykl byl vyzvednut ve výrobním závodu pět dnů před odjezdem. Stihl ještě narychlo "spáchat" nosiče zavazadel, které v té podobě slouží dodnes. A jaké poruchy ho potkaly? Po šedesáti kilometrech "odešla" stíněná odrušená koncovka svíčky - byla nahrazena gumovou NGK. Asi v 8000 km dosloužil přerušovač blikačů a praskl zadní držák krytu řetězu. Spravilo to vylepení, prodloužení plechem a prinýtování.
   Dalším kladným bodem v hodnocení byl velký počet příspěvků, které k nám do redakce přišly. Pisatelé v nich vyzdvihovali poměrně sympatickou spolehlivost těchto strojů od Sázavy. Téměř všichni najezdili pěknou řádku kilometrů a "komár" se pro ně stal dobrým základem pro vyšší kubaturu. Vyjímkou není ani 25.000 kilometrů, většina se přehoupla přes deset tisíc.
   Jeden z majitelů dokonce udal mezi přednostmi právě námi kritizovaný počet neutrálů. To, že se majitelé dělí na ty, co rádi jezdí, a na ty, co se v motorce rádi hrabou a vylepšují co se dá, je jasné. Mnohý "zlepšovatel" časem přijde na to, že zase tolik "nenakitoval", ale chce to čas a hlavně vlastní zkušenosti. Pro někoho to jsou zase první pokusy o ovládnutí jednostopé techniky. "Vzhledem k tomu, že nemám moc rád amatérské úpravy, obešel jsem se bez nich," dotkl se například jeden majitel tohoto tématu. "Ale... po cca 2500 km mi nenechavé ručičky nedaly pokoj a já ji celou rozebral. Přišel jsem na pár drobných detailů, které by se daly přece jen trochu vylepšit. Pružina stojánku, upevnění plastů pod nádrží či dodatečná montáž stabilizátoru přední vidlice..."
   Jde o to, aby ti odrostlejší na svůj první motocykl vzpomínali rádi a moc ho nehaněli. A tato podmínka byla splněna snad u všech příspěvků. Každý přece ví, že nejde o GSX-R a že hlavní je radost a naučit se základům jízdy s motorem pod sedlem, prostě získat svůj vztah ke dvěma kolům. Zakončíme tedy tuto část článku jednou z odpovědí na otázku, zda by si pisatel koupil stejný motocykl znovu. "Určitě ano," stálo v mailovém příspěvku. A následovalo vysvětlení proč. Být držitelem pouze ŘP do 50 cm3 a chtít novou motorku se slušným poměrem cena/výkon, tak bych se nerozmýšlel. Hlavně to byl český výrobek této kategorie po x letech." Závěrem ještě prozradím, který z dnešních sportovců na "komárovi" začínal. Možná ani neuvěříte, ale v roce 1996 jel na Mosquitu na Rallye FIM do Tunisu a také zpět (samozřejmě po ose), druhý vicemistr republiky a náš úspěšný světový reprezentant v supermotu Petr Vorlíček.

text: Jaroslav Šíma, Ivo Helikar, foto Jan Dvořáček a archiv Supermoto 8/2003

Ondřej Urban, 17 let, Praha

Mosquito jsem koupil v roce 1995 nové a po Simsonu to byla moje druhá motorka. Oproti německému předchůdci bylo o něco málo silnější, rychlejší a především mělo pět rychlostních stupňů a kotoučovou brzdu. Ovladatelnost byla výborná - několikrát jsem na srazech vyhrál jízdu pomalosti. Horší to bylo s motorem. Řazení bylo tvrdé a vyžadovalo citlivý přístup. Jediná závada, která mě potkala, byl stržený závit u osičky spojky. Podle servisu to prý byla nedestatečná údržba, s címž nesouhlasím. S komárem jsem najel šest a půl tisíce kilometrů a vždy mě bez problémů dovezl domů.


Tomáš Strejček, 18 let, Praha 4

Mosquito jsem koupil nové na podzim roku 1999, vybral jsem si ho pro jeho dobrý design, nízkou cenu a poměrně výkonný motor. Od té doby jsem najezdil 11.000 kilometrů a nepotkala mě žádná závada, občas jsem vyměnil spotřební materiál, jako například svíčku, vzduchový filtr, fajfku, pryžové součástky, žárovky, bowdeny apod. Mosquito mohu doporučit začínajícím jezdcům, kteří chtějí jezdit jak na silinici na delší trasy, tak po městě nebo tam, kde jedna zatáčka střídá druhou. Je to univerzální motorka, dá se s ní zažít spousta legrace a určitě vás nezklame.


Jan Dörre, 18 let, Třebechovice pod Orebem

Jakožto začínající patnáctiletý motorkář jsem po zkušenostech z pionýra chtěl zkusit něco výkonnějšího a novějšího. Rozhodování padlo na ojeté Mosquito z roku 1995. Na tomto stroji jsem najezdil 6000 kilometrů bez vážnějších poruch. Kromě běžné údržby jsem jen jezdil, a to na Natural 95 a Motul 510. Mísící poměr byl 1:50. Kromě "zajímavě" ukazujícího tachometru (namontoval jsem si digitální) se jednalo o bezprblémový motocykl, který vřele doporučuji všem začátečníkům. Jedinou závadou, která mě potkala, byla prasklá řadící vidlička.


ceny originálních náhradních dílů
Píst1426 Kč Trubka přední vidlice760 Kč
Sada pístních kroužků508 Kč Ráfek předního kola3062 Kč
Těsnění hlavy136 Kč Přední blatník976 Kč
Kliková hřídel vč. ojnice5862 Kč Hlavní světlomet699 Kč
Spojkové lamely (sada)893 Kč Lanko plynu56 Kč
Brzdový kotouč (přední)592 Kč Zpětné zrcátko188 Kč

Přístroj a pár kontrolek, co chtít více? V případě použité převodovky by ovšem neškodil displej zařazené rychlosti.
Přední jednokotoučová brzda Brembo je velmi účinná. Když nemáte v ruce cit, může dojít až k ohnutí slabých trubek vidlice.
Po letech pauzy od dob pionýrů a mustangů to chtělo skutečně něco nového. Kde ale vzít motor? Osvědčený slovinský Tomos se ukázal jako ideální řešení.
Hodnocení majitelů
Motor
spouštění1,3
točivý moment2
elasticita2
vibrace2,3
spojka2,2
převodovka3
mechanická přístupnost1,3
kvality motoru ve městě1,3
kvality motoru na silnici1,8
zvuk/hlučnost1,8
Chování motocyklu ve městě
ovladatelnost1,5
výška sedla1,1
převodovka2,7
Chování motocyklu na silnici
obratnost1,7
stabilita v přímé jízdě1,7
stabilita v zatáčkách2,3
vlastnosti na špatném povrchu2,3
jízda se spolujezdcem2,7
světlá výška1,7
Brzdění
přední brzda1,5
zadní brzda2
Pohodlí
sedlo1,7
posaz2
odpružení vpředu2
odpružení vzadu2
ochrana jezdce2,8
pohodlí spolujezdce2,8
Výbava
palubní přístroje2,8
ovládací prvky2
zrcátka1,5
zamykání2,5
osvětlení2,2
centrální stojan2
boční stojan2,8
blatníky2
nářadí2
praktické detaily (seřizování,
palivový kohout, kontrola náplní) 
1,7
kvalita zpracování2
kvalita laku1,8
odolnost proti korozi1,8
Prodejní servis
vystupování personálu1,3
kvalita práce1,5
dostupnost dílů2,5