Budou japonci valit oči?
Doba, kdy na závodní okruhy vyjel poslední motocykl s českým motorem, je už pokryta prachem dějin.
O vzkříšení slavné tradice se teď snaží skupina lidí, kterým smutná skutečnost nedala spát.
Přestože projekt závodní stopětadvacítky pro závody GP zaváněl doslova utopií, spoluprácí Miroslava
Fergla a konstruktéra Oldřicha Kreuze se podařilo dostat motor "na papír" již ua dva měsíce od klíčového
rozhodnutí. V okamžiku, kdy výkresy dorazily do továrny pana Fergla, začal na jeho vývoji spolupracovat
další člověk - šéfkonstruktér jedné firmy, Zdeněk Špindler.
Momentálně je několik hotových motorů a na pár dalších jsou připraveny díly. Pohonnou jednotku lze
zamontovat do rámu Hondy a tak až počasí dovolí, vyrazí se na okruhy, kde proběhnou první jízdní testy.
Teď ale horká novinka od vývojářů, kterou nám telefonovali přímo ze zkušebny, kde se motor podroboval
"týrání" na brzdové stolici. Podle nejčerstvějších testů je agregát plně srovnatelný s pohonnou jednotkou,
kterou produkuje Honda! Vývojáři však sami střízlivě dodávají, že skutečné výsledky, podle kterých bude
možné něco usuzovat, přinesou až testy přímo na dráze.
Prvního zajíždění se má ujmout Bohumil Staša
Co že to tedy hledá světlo závodního světa? Jde o jednoválcovou dvoudobou stopětadvacítku s objemem
124,8 ccm, 54 x x54,5 mm, která používá zubový primární převod a 6stupňovou stavebnicovou převodovku.
Klikový mechanismus je vybaven chlazením a lze zaměňovat spalovací prostory díky konstrukci hlavy.
V srpnu se počítá s dotažením všeho potřebného do finále tak, aby bylo možno stanovit prodejní cenu.
Motor by mohl být sériově expedován přibližně v lednu 2004. Tým se ale nechce spokojit s cizími rámy
a tak současně vyvíjí vlastní podvozek a někdy v dubnu příštího roku by rád nabídl kompletní stroj
pro GP.
Smělá představa a ještě neuvěřitelnější cíle. Vždyť konkurovat japonským a dalším gigantům, kde se na
vývoji a výrobě podílejí početné týmy, mající k dispozici nejmodernější techniku, se zdá jako naprostá
bláhovost. Na druhou stranu pověst zlatých českých ručiček má solidní šanci prokázat, že i ve sromných
podmínkách lze vytvořit špičkovou kvalitu.
Jak to všechno dopadne, zda počin upadne v zapomnění, nebo se o českém motoru bude mluvit s uznáním,
to ještě uvidíme, ale každopádně držíme palce.
| text: Jiří Franek, Ivoš Pospíšil, foto: Jiří Franek |
ČMN 14.3.2003 |
