Honda NTV 650
Ojetina
Honda NTV 650 Revere
Dnes se v naší rubrice zaměřené na jeté mašiny budeme zabývat strojem, který je na našich silnicích celkem
rozšířený, ale v médiích poněkud neprávem opomíjený. Tímto strojem, jehož "druhé" jméno zní spolehlivost, je
Honda NTV 650 Revere vyráběná od roku 1988 do 1998, kdy ji nahradila do plastů oblečená varianta nazvaná podle
francouzké vesnice Deauville.
Dnes se už prakticky nevidí motorka k pátečnímu řádění okolo baráku, která o víkendu bez větších příprav projede
"půl" Evropy a v pondělí vás zase poslušně doveze do práce. Nemám na mysli, že by to jiné stroje nedokázaly, ale
určitě by to nezvládly s takovou noblesou a prakticky bez nároků na údržbu.
NTV 650 Revere taková je. Na první pohled se jedná o naháče ideálního k ježdění po silnicích okolo města, na pohled
druhý zjistíme, že dlouhé trasy jí díky bezúdržbovému převodu kardanem na zadní kolo vůbec nevadí a třetím pohledem
na pocítadlo stojanu čerpací stanice nám musí dojít, že dlouhé výlety nebudou díky nízké spotřebě stát majlant.
Ano, o téhle mašině se dá bez obalu prohlásit, že se jedná o holku pro všechno. proto po ní nejspíše sáhnou chytří
motorkáři, kteří nepotřebují super výkony, ale vyžadují nízké provozní náklady, jistotu, že je motorka nenechá ve
štychu a ti, kteří mají sklony spíše k mototuristice nežli k závodění.
Pravda, buchtu na tuhle mašinu asi neulovíte, ale ti, kteří si NTV pořídí, nejspíš dokážou zaujmout něžné pohlaví
jinými prostředky, takže k tomu nepotřebují techniku.
Mototuristice také nahrává poměrně velká palivová nádrž, která pojme 19 litrů paliva (2,5 je rezerva), což při
spotřebě kolem 5,5 litrů znamená akční rádius téměř 350 km. Co ale mototuristice už moc nenahrává, je absence
prakticky jakýchkoli odkládacích prostorů. Pod sedlo se nevejde prakticky nic, pod bočním plastem se skrývá místo
na "U" zámek a maximálně jedny kondomy (motorkář by neměl být zaskočen) a tím úložné prostory Reverky vlastně
končí. Pokud tedy plánujete delší výlety, je nákup kufrů nebo alespoň malého topcase na nepromoky prakticky
nutností.
Ale není třeba obav z toho, že by motorka kromě delších tras nezvládla například i ostřejší jízdu zatáčkami. Opak
je totiž pravdou. Díky dvojitému ocelovému páteřovému rámu je stabilita v zatáčkách srovnatelná se stroji mnohem
více směřovanými do sportovního odvětví. Informace o tom, že Revere padá do zatáček, se sice zakládá na pravdě, ale
to neznamená, že by mašina nedokázala jet rovně. mírné "padání"do zatáček se dá sledovat ve vracečkách, kdy má stroj
tendenci malinko se "zavřít" (víc položit do náklonu), ale není to nic zásadního a lze si na tuhle skutečnost velice
snadno zvyknout. Po nějakém čase se z tohoto handicapu spíše stává výhoda, neboť v rychlejších zatáčkách NTV
nemusíte přemlouvat k zatáčení a v sérii zákrut dokáže být Revere rychlejší než průjem po třešních zapitých
vodou.
Může se tedy klidně stát, že v zatáčkách dokonale zkazíte den nejednomu bikerovi oděnému do kožené kombinézy
s vyšitými písmeny RR na zádech.
Za celou dobu své výroby se na Reverkách ve výrobním programu moc změn neprovádělo. (Jo, kéž by byzy změn vydržely
i naše životní partnerky.) Ty nejdůležitější přišly rok po jejím uvedení na trh (1989) a týkaly se prodloužení trubek
teleskopických vidlic o 10 mm, pružiny vidlic byly nahrazeny za pružiny progresivní a zadní centrální pružící
jednotka měla pro rok 1989 pozměněnou charakteristiku pružiny i seřiditelné zpětné tlumení.
Další a již méně podstatné změny přišly až v roce 1993, kdy díky snaze snížit prodejní cenu stroje došlo i k
vypuštění některých doplňků, které byly dřív montovány standardně. Například hlavní stojan se dodával jen za
příplatek a zmizela příjemná dělená řidítka, která nahradila klasická ocelová, trubková ... V prodeji bylo i
několik výkonnových variant. Do roku 1993 začínaly výkonnové varianty na 27 koních, pokračovaly přes nějčastěji
se vyskytující 50ti koňovou a končily u krásných 61 koní. Redukci výkonu mělo na svědomí pouze zúžení sacího
hrdla. K "otevření" výkonu motoru pak stačilo pouze zakoupit dané hrdlo pod přírubu karburátorů a seřídit
karburátory. Přetryskovávat je nebylo nutné. Od roku 1993 byl kvůli emisním limitům snížen výkon otevřené verze
na 57 a po roce 1994 dokonce již jen na 53 koní. Ale v každé z výkonnových variant měl motor solidní kroutící
moment (např. 55 Nm pro verzi 50 PS) táhnoucí se od nízkých otáček, což umožňovalo jízdu bez častého řazení. Jak
říká moje mladá, není nad to mít silněj spodek.
V tomto ohledu je Honda NTV 650 Revere v dané třídě prakticky nepřekonatelná. Její motor dává sice jenom 61 koní,
ale právě díky tomu je pohonná jednotka celkem předimenzovaná a to se promítá i do její životnosti. Dokazuje to
i fakt, že se motory se stejnou koncepcí jen v pozměněných objemech dávají například do Honda Africa Twin, Shadow a
Transalp. Jsou známy exempláře, které mají najeto hodně přes 100.000 km bez vážnějších problémů.
Bohužel u žen je to celkem hojně rozšířená skutečnost.
Jak jsem na začátku říkal, spolehlivost je pro NTV prakticky druhé jméno.
Tady je to vyslovená óda na radost. Provozní náklady jsou totiž velice nízké. Motor potřebuje vyměnit olej až po
12.000 km a spokojí se s polosyntetickými oleji, které jsou jen o málo dražší neý ty, na kterých doma děláte
topinky.
Díky kardanu odpadá nepříjemná výměna řetězových sad a stačí jen po 36 tis. km vyměnit zhruba 2 dcl hypoidního
oleje.
Ventilové vůle by se měly seřizovat zhruba po 15 tis. km, což je ovšem relativně snadná věc, neboť k seřizování
dochází pomocí šroubků s kontramatkami na vahadlech. Vlastně podobným principem se seřizují i ventily na Škodách
120.
Svíčky se mění také po 15 tis. km a, přestože má motor pouze dva válce, budete muset zakoupit svíčky čtaři. V každém
z válců se totiž nachází zapalovací svíčky dvě. Díky tomu NTV chytne za jakýchkoli podmínek prakticky na škrtnutí
o tlačítko START.
Po jízdě se ani nebudete muset zabývat neustále rostoucími cenami paliva, jelikož spotřeba REVERE se pohybuje v
rozmezí 5ti až 6ti litrů naturalu 95/100 km. Brzdové destičky mají poměrně dlouhou životnost, za což paradoxně vděčí
motoru. Ten totiž při ubraném plynu vyvíjí tak silnou deceleraci, že brzdit je nutné jen při sportovnější jízdě
nebo když potřebujete zastavit k výměně tělních tekutin. Tento jev má ale i stinnou stránku a tou je poměrně
rychlé sjíždění zadní pneu. Ta vydrží zhruba 10.000 km a pak jde nekompromisně do kytek. Naštěstí zadní pneumatika
o rozměru 150/70 - 17 je hojně rozšířena i na trhu s morně jetými pneumatikami a tak není třeba mít obavy z
finančního vyčerpání.
Asi jako u většiny motorek je dobré pokusit se zjistit, zda nebyla mašina vážně zbořená, zda při brzdění nekope
páčka brzdy (hází kotouče), zda stroj po puštění řidítek jede rovně, nebo jestli souhlasí čísla rámu s čísly
v TP atd., zkrátka klasika.
Počítelte také s faktem, že motorka tím, že je nenáročná na údržbu, může mít dost najeto. Údaje tachometru u těchto
strojů jsou asi tak důvěryhodné jako válečné historky mého senilního dědečka. Počítejte raději, že průměrně užívané
NTV najelo tak 10.000 km ročně. Takže pokud někdo nabízí Reverku z roku 1991, která má najeto 40.000, bude tento
údaj nejspíš pravdivý jako dívkám před aktem slibovaná velikost údu. Každopádně si můžete být jisti, že motorka
bude do ČR dovezena, neboť oficiálně se u nás nikdy neprodávala. Při zkušební jízdě věnujte větší pozornost
převodovce, ta je sama o sobě poněkud hlučnější a méně přesná. Hlavně zkontrolujte, zda po zařazení ryclostních
stupňů a následné akceleraci nevypadává rychlost. jinak se opravdu není čeho bát. Spotřeba oleje je u těchto strojů
prakticky neměřitelná a od výměny zpravidla není třeba olej dolévat.
Ceny na trhu ojetin se u tohoto stroje pohybují v rozmezí od 70.000,- Kč za první ročníky po zhruba 110.000,- za
ročníky poslední. Tím je stroj dostupný poměrně širokým masám méně majetných motorkářů. Do vlastní ceny se mohou
mírně promítnout doplňky, ale spíše se cení vlastní stav motocyklu.
Tady je prostoru pro kutily habakuk. Začít se dá u padacích rámů, které na téhle motorce vypadají obzvášť dobře,
přes nosiče kufrů, kufry až k plexi štítům ochraňujícím motorkáře před nepřízní počasí, nebo před hmyzem, který
se chce dostat do vašeho orálního otvoru. Horší je to už s laděnými výfuky, ty dle mého soudu na tuhle motorku nepatří.
Už ze série má tahle mašina nádherný zvuk a výfuk, který ho vydává, je takový malý a krátký buřtík. Krátký je hlavně
proto, aby vyniklo letmo uchycené zadní kolo, kteréje dle mého soudu elegantně řešené a umožňuje bleskurychlou
demontáž nebo momtáž zadního kola. Šumacherovi mechanici by čuměli.
V této kategorii NTVčko moc soků nemá. největším rivalem na trhu je asi Suzuki VX 800, která má i přes větší objem
motoru prakticky podobné dynamické vlastnosti. V čem se ale nemůže NTV rovnat, je stabilita v zatáčkách díky zmíněnému
pevnému rámu. Také servisní zázemí je u HONDY v ČR poněkud hustěji zastoupeno. To vše nahrává (a u ojetin to platí
dvojnásob) víc do karet Reverce.
Nejdůležitější je vědět, že HONDA NTV 650 Revere není stroj na překonávání rychlostních rekordů, ani ke kaskadérským
kouskům. Jednoduše řečeno se jedná o spolehlivého, skromného dělníka, který tu je vždy, když potřebujete. Díky
jeho spolehlivosti mu majitelé bývaji dlouho věrni. Pokud tedy hledáte univerzální motorku, která není v ničem
nejlepší, ale všechno zvládá nadprůměrně dobře, bude pro vás Honda NTV 650 Revere dobrou volbou.
text: GAS, foto: archiv |
Motoráj 5/2004 |